pro spokojený život

Zkušenosti české aupair - 8. díl

14. 07. 23
posted by: Petra Egertová
Zobrazeno: 1354

Jak pokračoval můj exil po návratu z Vánočních svátků. Povinná školní docházka a rodinné zázemí. O tom dnes.

 Radši kydat hnůj, než jít v dračí sluj?

Když jsem se začátkem ledna vracela zpět, skoro jsem plakala, jak se mi nechtělo. Na letišti bych si nejraději zlomila nohu, abych nemusela odletět. Who cares? Byla jsem zpět.

Petra, what's wrong with you?

Tuhle větičku jsem od své zaměstnavatelky slyšela často, někdy i několikrát denně. Nevím, co se mnou bylo špatně. Možná to, že jsem chtěla chodit do (jazykové) školy. Jí se moje studium nehodilo hlavně z toho důvodu, že to znamenalo omezení mého času pro ní a děti. Předchozí aupair uměla anglicky perfektně (byla v UK už 10 let) a do školy chodit nepotřebovala. To mojí zaměstnavatelce vyhovovalo.  

Jsi tu jen pro mě!

Díky české aupair jsem zjistila, že v Ashfordu je i regulérní škola pro cizince, kde už je skutečná výuka a dá se složit i zkouška o nějaké kvalifikaci. Jenže problém byl v tom, že byla 3x týdně a v době, kdy ještě matka holek není doma. Zaměstnavatelka sice předpokládala, že budu chtít chodit do školy, ale nijak mi s tím nepomohla. Neřekla mi, kde je škola, ani jak se na ní přihlásit. Všechno jsem si musela postupně zjistit sama.

Maminko, vyprávěj pohádku!

Oficiální status aupair je studijní pobyt, ale to moje hostitelka asi nevěděla. Jinak si neumím vysvětlit, že se jí zdálo chození do školy 3x týdně jako zbytečně časté. Bylo také mojí chybou, že jsem se nedokázala hlásit o svoje práva, protože umožnit aupair studovat, je jednou z povinností hostitelské rodiny.  

Místo toho mi bytná navrhla, že do školy budu chodit jednou (občas i dvakrát) týdně a po večerech si se mnou ona bude povídat. Takové rozhovory by nás jistě vzájemně obohatily a možná i zlepšily společný vztah. Nicméně k nim nikdy nedošlo. Proč? Ze dvou důvodů.

1) Moje zaměstnavatelka chtěla mít po příjezdu z práce takzvaně „klid a užít si děti“.

2) Mým hlavním přáním zase bylo - v době volna - co nejdříve zmizet z domu. 

Hezky česky anglicky

Nakonec se mi podařilo do školy občas chodit. Bohužel na moji angličtinu to nemělo až tak pozitivní vliv. Třída byla plná Čechů a Slováků. Dokonce i učitelka byla Češka, která žila v UK už několik let a uměla perfektně. Nicméně rodilá mluvčí to nebyla.

Za této situace občas anglická konverzace přecházela v češtinu, což nebylo (pro výuku) ideální. Zato já byla šťastná, že si po mnoha měsících můžu konečně popovídat v krásném mateřském jazyce. Kdo nezažil, sotva nepochopí. 

Horší už to nebude?

Jeden velký vliv to však mělo: škola zásadně urychlila konec mojí kariéry aupair. (Možná, že i to byl důvod, proč mě bytná nechtěla do jazykových kurzů pouštět?)

Proč? Z mých spolužaček už ani jedna nebyla aupair. Ty, které si touto zkušeností také prošly, dělaly dnes všechny v místních továrnách. Doporučily mi to samé.

Když jsem zvážila jejich a svoji situaci, zjistila jsem, že horší to asi nebue. Spíš si o trochu (ne o moc) polepším.


Jak se v Anglii hledá práce a jak vypadá systém anglického školství - o tom v dalším pokračování. 

Předchozí díl Zkušenosti české aupair - 7. díl. Další článek Zkušenosti české aupair - 9. díl

Petra Egertová
Author: Petra EgertováWebsite: http://www.mamavize.cz
Zakladatelka webu pro skvělé ženy www.mamavize.cz. Vystudovala Fakultu životního prostředí. Ráda hledá nové podměty do života i ke sebevzdělávání. Zajímá se o českou historii, celostní medicínu, zdravý životní styl i různé alternativní směry. Nadšeně fotografuje a vytváří foto-grafiku. Maminka dvou dětí. Žije v Českém ráji.

Web používá cookies. Kvůli nařízení EU vás o tom musím informovat.