pro spokojený život

Zkušenosti české aupair – 1. díl

14. 06. 08
posted by: Petra Egertová
Zobrazeno: 1125

Velká Británie, Londýn. Hodinu letu od Prahy, ale přesto už jiný svět: odlišná historie, mentalita i kultura. Strávila jsem v této zemi skoro rok života. Jak se žije v ostrovním království očima české aupair - o tom si můžete přečíst v tomto seriálu.

 

Jak provětrat život

Dva roky po dokončení vysoké školy jsem měla pocit, že se potřebuji od všeho a všech doma odstřihnout. Bylo mi (skoro) 25, v rodinném i pracovním životě se udály změny a tak mi odjezd do zahraničí připadal jako perfektní možnost vyčistit si hlavu i vztahy. Psal se červen 2005.

Profesionální hlídačka dětí

Vzhledem k mojí situaci (svobodná, bezdětná a s téměř prázdným kontem) byla vlastně jediná varianta: vycestovat jako au-pair. Jedná se o nejlevnější legální způsob jak žít – s minimem vlastních prostředků – v cizině. Sice už jsem nebyla ve věku typické au-pair, ale přesto jsem se rozhodla tuto možnost využít. Ukázalo se, že mnoho rodin preferuje starší dívky k dětem, u kterých předpokládá, že jsou rozumnější. 


Kdo je au-pair?

(Dále jen aupair - bez pomlčky, přijde mi to jednodušší.) Dle oficiálního dokumentu českého úřadu práce má aupair status hosta v rodině. Není to tedy pracovní síla najatá na údržbu domácnosti, ale jde o studijní pobyt.

Mezi činnosti aupair patří starost o děti a běžné domácí práce jako utírání prachu, vysávání, žehlení, vaření a tak dále v celkovém rozsahu asi 30 hodin týdně. S dětmi chodí na procházky, vy-/dopravuje, nebo doprovází je do školy, na mimoškolních aktivity. Pomáhá jim s domácími úkoly a připravuje jim jednoduché pokrmy. Rodina má právo 2x do týdne požádat aupair o večerní hlídání dětí (babysitting). Aupair nemá dělat těžké práce jako generální úklid domu nebo zahradničení.

Hostitelská rodina poskytuje ubytování (aupair má nárok na samostatný a zařízený pokoj), stravu a malé kapesné. Poměr mezi hlídáním potomků, úklidem a volným časem aupair se liší podle požadavku jednotlivých rodin.

Jazyková vybavenost

Ačkoliv jsem za sebou měla 9 let školní angličtiny (s celkem dobrým prospěchem), moje skutečné znalosti byly dost průměrné. A to se ještě týkaly především teoretické části anglické mluvnice. Ve škole jsem se učila minulé i předminulé tvary sloves, tvořit podmiňovací způsob, předpřítomný i předbudoucí čas, ale neuměla jsem se v krámě zeptat kolik stojí chleba, nebo jak se dostanu na nádraží. Rozumná anglická rodina předpokládá, že zájemce se hlásí především z důvodu zlepšení angličtiny, takže perfektní znalosti neočekává.

Zázraky na počkání, nemožné do 3 dnů

Pokud nemáte žádné zkušenosti, je nejjednodušší využít služby zprostředkovací agentury. Ovšem ani tak zázraky raději nečekejte a zkuste si zjistit co nejvíc sami. Agentury většinou kooperují dvě – 1 česká s 1 anglickou. Pobyt dokážou zajistit (většinou) velmi rychle na základě vyplnění dotazníku. K formuláři se ještě přikládaly 2 až 3 fotky (detail tváře a aspoň 1 vás společně s dětmi), na všech se musíte usmívat.

Agentura mě zkasírovala o 1500 Kč, zato ale našla moje „zaměstnavatele“ téměř obratem. Bývá zvykem, že si s kandidátkou nejprve promluví zástupce rodiny – po telefonu. Z toho jsem měla docela obavy. Ale telefonát, pokud se na něj lze předem připravit, se dá trochu „ošidit“.

Věděla jsem od agentury, jaké otázky asi můžu očekávat, a měla jsem předem napsané odpovědi. Anglická matka se mnou byla (po telefonu) spokojena. Předběžně jsme domluvili na zhruba ročním pobytu – od září do Vánoc, na svátky domů, v lednu zase zpět až do letních prázdnin.
Mohla jsem začít balit!

Pojisti pojistné

Začalo velké zařizování a chystání. Prošla jsem předem všechna preventivní vyšetření, která mě v nejbližší době čekala. Samozřejmostí je nechat si napsat u lékaře a v lékárně koupit všechny léky, které užíváte.

Činnost aupair není vedena jako zaměstnání, tedy se neodvádí ani daň z příjmu. Nebylo ani potřeba přihlašovat se k finančnímu úřadu. Co je ale nezbytně nutné zařídit je zdravotní pojištění. Na české pobočce mojí zdravotní pojišťovny mi doporučili se v ČR odhlásit. Aupair je i v tomto ohledu specifická, takže jsem (v roce 2005) nepotřebovala mít National Insurance Number (Národní registrační číslo). Případné zdravotní rizika (úraz, ošetření) krylo komerční cestovní pojištění. Dnes je situace zase trochu jiná.

Co zabalit do kufru?

Taky jsem si pořídila u Bati velký kufr, ale stejně se mi tam všechno nevešlo. Co vzít sebou, když člověk cestuje na tak dlouhou dobu a neví, co ho tam čeká?

Řekla bych, že se nevyplatí brát sebou mnoho oblečení. Většinou se dá velmi levně nakoupit na místě. Ve větších městech fungují obrovský burzy, kde se dají koupit perfektní oblečky především pro děti. Oblíbené jsou tzv. charity shops – sice věci z druhé ruky, ale (většinou) ve výborném stavu, často značkové zboží (Puma, Nike, ..).

Mají tu i knihy, CD, drobné dekorační věci. Všechno někdo do krámu daroval a z prodeje je financovaná konkrétní charita. Dobré oblečení mají i v Peacock, Matalan, nebo M&S. Nakoupila jsem si v UK tolik hadrů, že jsem tam musela i něco nechat. Nepobrala bych to.

Poletíme?

Poplatky za „přelet kanálu La Manche“ jsou velmi nízké, zvláště pokud se letenka rezervuje několik měsíců dopředu. Zpáteční palubní lístky vycházejí u nízko-nákladových leteckých společností kolem 3000 Kč. Ale někdy se podaří koupit i do 2000 Kč. Navíc je to velmi rychlé, vlastní cesta trvá cca 1 hodinu. Za těchto podmínek jsem ani nezjišťovala, kolik stojí bus.

Poslední přípravy

Nastupovala jsem v polovině září. Anglická rodina odlétala na Vánoce do Disneylandu v USA – na tu dobu se vrátím domů a zpět až v lednu. Mohla jsem si tedy rovnou zabookovat zpáteční letenku ČR – UK. Na doporučení agentury jsem využila leteckou společnost easyJet.

Rodina mi poslala jejich fotku, abych je na letišti lépe poznala. Byla to pěkná family. Tatínek štíhlý drobný, maminka plných tvarů a blond kudrlinek a tři malý holky. Bylo domluveno, že na letišti na mě počkají a budou držet v ruce ceduli s mým (křestním) jménem.

Na anglické půdě

S velkým loučením doma: „za 4 měsíce nashledanou“ jsem nastoupila do oranžového letadla easyJet. My first flight. Přistála jsem na letišti London Stansted a rychle následovala směr, kam se valil hlavní proud lidí. Šťastně jsem se opět shledala s svým kufrem a zbývalo už jen stejně zdárně najít moji novou rodinu. Nikdo vypadající jako oni v příletový hale nestál. Ceduli Petra taky nikdo nedržel. Asi se někde zdrželi, neřešila jsem to.

Poprvé jsem za ten den trochu něco snědla. Byla jsem z toho „čekání na neznámé“ napnutá jak rybářský vlasec. Nervy pracovaly na 200% už několik dní předem a chuť na jídlo jsem skoro ani nepociťovala.

Petra na2

Když už jsem čekala skoro 2 hodiny, začínalo mi být jasný, že je něco špatně. Asi budu muset tou mojí hroznou angličtinou zavolat rodině, kde jsou. To jsem nakonec musela udělat, protože nikdo nedorazil. Horší bylo, že jsem jim v telefonu vůbec nerozuměla. Jednak byl na letišti obvyklý virvál a jednak mluvili dost rychle. Pochopila jsem jen, že mam počkat, že přijedou.

Konečně dorazili. Shodou náhod vystupovala přede mnou jiná Češka, jmenovkyně Petra a taky budoucí nová aupair. I na ní měla čekat její rodina s cedulí s křestním jménem. Došlo tudíž dost snadno k záměně – moje rodina si vyzvedla tu cizí Petru. Když jsem jim volala, byli už na poloviční cestě domů…

Nakrm ovci, získáš penci

Byla jsem ráda, že se to vyřešilo a těšila jsem se, že uvidím svůj nový „domov“. Vybalím věci a trochu se po náročném dni vzpamatuji. Jenže rodina pojala vyzvednutí nové aupair jako rodinný výlet. Nejdříve jsme jeli do nějakého zoo zábavného parku.

Tam mě s velkou slávou provedli a holčičky si mě zatím zvědavě okukovaly. Chovali se všichni velmi mile. Bohužel nechápali, že bych si po celodenním cestování raději odpočinula, než krmila ovce jablky.

Jak probíhala dále moje aklimatizace? Víte jak v praxi vypadá život podle židovských pravidel košer? Co to jsou trejfe a mezuza?

O tom v další kapitole Zkušenosti české aupair – 2. díl.

Petra Egertová
Author: Petra EgertováWebsite: http://www.mamavize.cz
Zakladatelka webu pro skvělé ženy www.mamavize.cz. Vystudovala Fakultu životního prostředí. Ráda hledá nové podměty do života i ke sebevzdělávání. Zajímá se o českou historii, celostní medicínu, zdravý životní styl i různé alternativní směry. Nadšeně fotografuje a vytváří foto-grafiku. Maminka dvou dětí. Žije v Českém ráji.

Web používá cookies. Kvůli nařízení EU vás o tom musím informovat.