pro spokojený život

Český Yellowstone u Turnova, aneb zápisky z mládí Baby i Panny

14. 06. 18
posted by: Petra Egertová
Zobrazeno: 1718

Víte, že krajina kolem Turnova byla ve třetihorách plná žhavé lávy a dýmajících sopek? Celé severní Čechy duněly výbuchy vulkanických explozí. Ani scéna na obrázku není nereálná. Pozadí, včetně vývěrů páry, je krajina Yellowstone. Velká zvířata v popředí jsou vymřelí příbuzní koní, kteří měli místo kopyt drápy. Prokazatelně žili také ve střední Evropě. Přečtěte si více!


Yellowstone od Turnova

Víte, co má společného národní park Yellowstone a CHKO Český ráj? Kromě toho, že se jedná o nejstarší chráněná území v té dané zemi (americká rezervace byla vyhlášen dokonce jako 1. na světě). Spojuje je něco jiného: vulkanická minulost. Zatímco v Yellowstone sopečná činnost stále ještě doznívá, poslední erupce na Turnovsku proběhla před 16 miliony let. (poznámka: CHKO je Chráněná krajinná oblast).

Gejzír Gejza

Pro srovnání: jak vypadá Yellowstone dnes (a jaký byl také Český ráj)? Americký národní park byl vulkanicky aktivní (z geologického hlediska) docela nedávno – před 2 miliony let. Horká sopečná hmota je místy vzdálená jen 5 km od povrchu. Společně s vodou vytváří úžasné geologické rarity, za kterými jezdí turisté z celého světa. K nebi tryskají horké gejzíry, v bažinách bublají bahenní sopky a všude okolo vydechují stovky fumarol (vývěry horkých plynů).

V teplých pramenech žijí specifické bakterie, které spolu s rozpuštěnými minerály vytvářejí úžasné barevné kombinace(viz obrázek). Kyselé sopečné plyny rozkládají podloží a dávají vzniknout četným krasovým jevům, zvýšeným terasám a travertinovým schodům. Celá oblast je rozervána hlubokými kaňony, do kterých padají úchvatné (až 100 metrové) vodopády.

Obrázek: Měli jsme také takové sopečné jezero v Českém ráji? Pravděpodobně ano. Foto z národního parku Yellowstone. Linie dole je silnice, po které kráčejí návštěvníci. 

Rumcajsova ševcovna v třetihorách

Pokud byste chtěli zažít Český ráj ještě horký, museli byste vrátit čas hodně zpátky, do třetihor. Pak bychom viděli (pochopitelně) úplně jiný svět. Pískovcová skalní města zatím čekala v zemském lůně na svoje narození. Husté lesy přecházely v prosluněné laguny. V písčitých zátokách chodili plameňáci a lovili žáby. V houštinách dupali obrovští nosorožci, v pralesích žila stáda mastodontů, prakoní, pratapírů. Ve větvích vřeštěli lemuři a další poloopice. Opodál se skrývali první jelenovití a další kopytníci, chobotnatci, šelmy, …

Ubohá Rusalka bledá, čistý vzduch marně hledá

Moře už se stáhlo daleko za Brno, ale zůstala tu po něm desítky metrů vysoká pískovcová peřina. Geologové ji nazývají Severočeská tabule. Pod ní doutnaly třetihorní rozbušky – sopky. Mocná síla vulkánů místy prolomila vrstvy usazených hornin a žhavý materiál vytryskl až na povrch. Magma vydechovalo metan, čpavek a sirovodík. Sopečné plyny sytily vzduch a prostupovaly vodní plochy. Zvířata, která byla v dosahu jedovatých výparů, zahynula. Občas byla koncentrace těchto látek ve vodě jezírek natolik vysoká, že zahubila všechny vodní živočichy.

Pokusný skleník matky přírody

Pro rostliny to ovšem byl dokonalý ráj. Zvýšený přísun oxidu uhličitého a teplo unikající ze země, podporovalo jejich enormní růst. Díky horkému podloží se zde drželo teplejší mikroklima, které jinak bylo v třetihorách už na ústupu. Byly tu poslední ostrůvky subtropické fauny a flory. Proto tu mohly růst vedle sebe teplomilné fíky, skořicovníky, vavříny i palmy a vedle nich naše běžné břízy, duby, platany, javory a buky.

Dřevo je vodič elektřiny

V bažinách stály jako věže 60 metrové tisovce a o kus vedle hrozily nebi 100 metrové sekvoje. Trochu z té nesmírné dřevní hmoty využívá každý z nás, aniž si to uvědomuje. Třetihory jsou obdobím vzniku hnědouhelných pánví, které živí naše tepelné elektrárny. (To bude asi ta Duhová energie od ČEZ.)

Mumifikace povinná

Vzhledem k bujně rostoucí vegetaci a teplému podnebí podléhalo vše rychlému rozkladu. Proto je dnes velmi obtížné najít pozůstatky zvířat, která tehdy žila. Byl mezi nimi i 3 m vysoký „kůň“, který měl místo kopyt drápy, obrovští nelétaví „ptáci“, kteří měli hlavu větší než kráva, navíc zakončenou ostrým zobákem. Hojnost zvěře lákala menší dravce i velké šelmy. V Praze prokázaný lev jeskynní to neměl do Turnova tak daleko. K našemu velkému zklamání zde zapomněl zahynout (nejlépe skokem do bahnitého jezírka, které by ho dokonale konzervovalo včetně fousů na bradě).

Když Baba topí Panně

Ve třetihorách už moře ustoupilo, ale krajina ještě měla doznat dalších změn. Někde je nadloží nad magmatickým krbem nepropustné a nedovolí vydýchávání sopečných par do okolí. Také magma si hledá cestu ven. Okolní hornina mu vzdoruje jen pár hodin. Pak se s rachotem trhá, z epicentra vybíhají zemětřesné vlny. Všechna zvířata s úděsem prchají. Sopka si konečně prorvala úzkou trhlinu, kudy pod tlakem stoupá magma k povrchu. Roztavená horninová směs dosáhla svého teplotního maxima, asi 900 stupňů Celsia.

Pro velké množství hmoty je ale puklina příliš úzká. Rozžhavený proud objevil další cestu ven. Z magmatického krbu nyní proudí taveniny do dvou kráterů. Ten východní je o něco větší. Vylétají z něho jako granáty roztavené balvany a vřetenovité bomby. Je tu závěrečná scéna pro velké finále: vrchol kráteru explodoval! Jeho hrdlo se rozlétlo po okolí jako šampus z natlakované láhve. Z bezpečné vzdálenosti už jen pozorujeme dohasínající život vulkánu. Sopka vytvořila dvě nové hory. Po úbočích stéká vřící láva a mění se v tuhnoucí strusku.

Oba magmatické kanály, které přivádějí žhnoucí materiál k povrchu, zůstaly z větší části pod zemí. Bude trvat geologické věky, než voda, vítr, horko a mráz vypreparují oba čedičové suky z podloží. Pak odhalí světu dvě věže, kterým se později bude říkat Trosky. Stane se tak za 16,5 milionu let.

Etna v českém podání

Eroze osvobodila také další sopečné komíny, uvězněné v měkkých (písčito – jílových) horninách. Sopkami byly kdysi vrchy Mužský (463 m), Střelečská hůra (456) nebo Vyskeř (466 m). Složení strusky na posledně jmenované hoře vykazuje nízký obsah minerálů (křídových xenolitů), který je typický pro erupce v mokřadních oblastech.

Způsob krystalizace rovněž dokládá rychlé ochlazení lávy vodou. Také další krajinné dominanty v regionu byly zasaženy a dotvářeny vulkanickou činností. Jsou to například vrchy Kozákov (744 m), Sokol (562 m), Hrobka (487 m) a mnohé další.

Podmořské akvárium i s Lochneskou

Až pojedete do Českého ráje, zkuste si na chvíli představit ty dýmající kopce, obrovské sekvoje a majestátní tvory, kteří tu kdysi žili. Když zavřu oči v Prachovských skalách, stojím na dně průzračného moře, na skalách vlají barevné korály a lilijice, v písku loví metroví amoniti, vodu čeří hejna pestrobarevných ryb a nad hlavou tiše proplouvá dvacetimetrový mořský ještěr. Taky si to někdy zkuste. (Mimochodem amoniti jsou vymřelí příbuzní chobotnic ve „šnečí“ ulitě).

UNESe COkoliv (UNESCO)

Třetihory (terciér) trvaly 60 milionů let. (Pro srovnání: Homo sapiens běhá po zemi asi 40 tisíc roků). Z doby hodně dávno minulé zůstalo většinou jen to, co zkamenělo. (Jako v pohádce). Zato člověk průmyslový stihnul za pouhých 100 let (ne milionů!) vytěžit, nadrtit a přesypat jinam – celé kopce a skály.

Naštěstí nám pod Ještědem ještě pár přírodních úkazů zůstalo, nejen těch spojených s dávnou vulkanickou historií. Ta byla jedním z pilířů pro vyhlášení oblasti Českého ráje jako Evropského geoparku UNESCO. 

Přečtěte si také

Český Yellowstone u Turnova, aneb zápisky z mládí Baby i Panny

8 důvodů, proč ženy nepotřebují super káru

Kočárkotrasa: Dolánky u Turnova – Zrcadlová koza

Mamut na cyklostezce

Popelka po svatbě spáchala sebevraždu - 1. díl

Kdo je nejvíc sexy?

Milá ženo, máš doma uklizeno?

Bez televize: Dá se přežít?

 

Zdroje a prameny s velkými rameny

Při psaní jsem vycházela především z wikipedie (odkazy jsou tady a tady). Odborné popisy včetně map pro ČR popisují geologické lokality. Zajímavé informace (anglicky) doporučuji zde

Údaje o třetihorní flóře a fauně jsem nalezla v klasické tištěné publikaci od profesora Zdeňka Špinara, Kniha o pravěku, vydal Albatros v Praze roku 1988, 250 stránek A4 za 88,- Kč.

Úvodní kresba je mojí koláží - z kresby třetihorních zvířat (Ancylopoda – vymřelá skupina koňovitých) od Jay Matternese (odkaz tady) a na pozadí jsou fotografie z Yellowstone (odkaz tady). Z posledně uvedeného zdroje pochází také fotografie sopečného jezera.

 

Máte rádi Český ráj? Cestujete po naší vlasti?  Řekněte ostatním, která místa v naší zemi rádi navštěvujete.

Petra Egertová
Author: Petra EgertováWebsite: http://www.mamavize.cz
Zakladatelka webu pro skvělé ženy www.mamavize.cz. Vystudovala Fakultu životního prostředí. Ráda hledá nové podměty do života i ke sebevzdělávání. Zajímá se o českou historii, celostní medicínu, zdravý životní styl i různé alternativní směry. Nadšeně fotografuje a vytváří foto-grafiku. Maminka dvou dětí. Žije v Českém ráji.

Web používá cookies. Kvůli nařízení EU vás o tom musím informovat.