Co je ekologie?
- Ekologie .. a fotbal, jsou obory, kterým každý rozumí a všichni do nich mluví. Alespoň v Čechách.
- Ekologie je výborný byznys. Vše, co má nálepku „eko“ má právo být dvakrát dražší než „obyčejné“ produkty.
- Ekologie je bič propagandy, se kterým lze ovládat davy.
- Ekologie je strašák, když davy neposlouchají.
- Ekologie je výmluva, proč něco (ne)dělat.
- Ekologie je komunita zelených hlav, se kterými nechce mít normální člověk nic společného.
- Ekologie je vědní obor, který zkoumá souvislosti, které nemusí být vidět na první pohled.
- Ekologie je ukazatel toho, jak málo víme o ekosystémech kolem sebe a jejich vzájemných interakcích.
- Ekologie je potvrzením toho, že příroda kašle na sliby politiků i výrobců.
Přečtěte si velké ekologické příběhy, na které se mělo zapomenout. O tom, jak člověk již mnohokrát (ne)vědomě zasáhl do něčeho, čemu nerozumí a skoro tím rozvrátil nejen přírodního ekosystémy i sám sebe:
Jak ochránit jeleny? Vlčí smečkou!
.. Yellowstone je nejenom drsný farmářský seriál s Kevinem Costnerem, ale také americký národní park, kde ochranáři nejdříve vyhubili vlky (chtěli ochránit jeleny) a pak je zase reintrodukovali zpět. Kopytníci se totiž nezvladatelně přemnožili a zdupali a sežrali skoro celý park. Ozdravný efekt vlků inspiroval několik generací přírodovědců k sepsání mnoha knih (Např. Moudrost vlků nebo Vzestup vlka 8: Neuvěřitelný příběh vlka, který to z outsidera dotáhl až na alfa samce Yellowstonu) a desítkám dokumentárním pořadům.
Hmyz, rychle zmiz
.. Když jeden švýcarský chemik objevil v roce 1939 insekticidní účinky bílého prášku nazvaného DDT, dostal za to Nobelovu cenu za medi-cínu. Tento „lék“ proti hmyzu byl požehnáním pro vězně z koncentra-čních táborů, vyhlášením války šestinohým škůdcům v zemědělství a odpovědí na útoky komárů, kteří v tropech šíří malárii. Než přišla Ra-chel Carsonová se svojí fenomenální knihou Silent Spring, nikdo nevěřil, že DDT tráví nejen brouky, ale i samotného pána tvorstva. DDT je potencionální lidský karcinogen, má negativní vliv na naši reprodukční soustavu, na játra a mozek. DDT je velmi stabilní (perzistentní) sloučenina a její metabolity se dodnes mohou nacházet v tukové tkáni zvířat i lidí, v pitné vodě nebo také v (lidském) mateřském mléku. Tato neblahá vlastnost DDT zvaná bio-akumulace ve tkáních, přivedla na pokraj vyhubení (nejen) dravé ptáky. V jejich tělech se zkoncentroval jed z kontaminovaných hlodavců, kterými se živí, a způsoboval opeřencům postupnou sterilitu. Když samice přeci jen snesla vejce, byla jejich skořápka tak slabá, že je matka vlastní vahou rozsedla, ještě než se vylíhla.
.. Když člověk moudrý vymyslel geniální netoxické chladivo, mohla si ledničku pořídit i babička z Horní Dolní. Jenže záhy se ukázala eko-logická souvislost, kterou nikdo netušil: tyto náplně, známé jako freony, reagují s ozónem O3 – a rozkládají ho na „obyčejný“ kyslík O2, který ale neumí chránit planetu před ultrafialovým zářením. Chlo-rový radikál, který se z každé molekuly freonu uvolní, je mimořádně reaktivní a také chemicky stabilní. Než se definitivně rozpadne, stačí rozložit statisíce atomů trikyslíku. Tak jsme vytvořili ozónovou díru.
Bez postřiku mnoho křiku
.. Když Nadace Heinricha Bölla zveřejnila už v roce 2016 studii* ohledně obsahu glyfosátu v moči a v krvi lidí, byla to pecka, ale v main-streamových médiích zapadla. Přitom výzkumníci zjistili, že 99,6% obyvatel Německa v sobě má detekovatelné množství totálního herbicidu glyfosátu, známého pod komerčním názvem Roundup. Glyfosát narušuje střevní mikrobiální rovnováhu a zvyšuje riziko výskytu zánětů střev, potravinových alergií a celiakie. Navíc je genotoxický (stoupající pravděpodobnost genetických mutací a rakoviny). Také poškozuje životní prostředí (klesající biologická diverzita).
Roundup se využívá nejen ke zničení plevelů před výsevem produkční rostliny, se také před sklizní k takzvané desikaci (glyfosát urychlí zrání (plodina uschne) a agrochemici si tím sjednotí (a usnadní) žně.
Americká společnost Monsanto, která glyfosát vytvořila, je celosvětově největším producentem GMO (geneticky modifikovaných) plodin, tzv. Roundup Ready®. Takto upravené rostliny mají v DNA uměle vložený gen rezistence vůči glyfosátu. Díky tomu dochází ke kumulaci Roundupu v rostlinných pletivech a zvedá se jeho koncentrace v prostředí (voda, půda), ale i v mase jatečných zvířat („pojídači masa“ mají dle výsledků studie vyšší procento glyfosátu v těle než „vegetariáni“).
Monsanto dosahuje ročního obratu v miliardách dolarů – i proto, že v Americe je GMO osivo povoleno. Evropa se k pěstování GMO zatím staví opatrně. Stačí to?
Zavřu oči, problém zmizí?
Mezinárodní agentura na výzkum rakoviny (IARC) zařadila glyfosát mezi pravděpodobné karcinogeny pro člověka. Při jeho používání by měla platit alespoň předběžná opatrnost. Nicméně Roundup, který ho obsahuje, je schválený a široce používaný prostředek, dostupný v každém větším supermarketu.
Pohodlí jako v bavlnce
V Evropské unii podléhá velko-používání Roundupu a dalších agrochemikálií evidenci a schváleným nařízením. Jak tato ustanovení aplikují a dodržují v „méně rozvinutých“ zemích, kde je velká část farmářů negramotných, o tom raději nemluvíme nahlas. Přitom právě na pěstování bavlny připadá až 20% všech celosvětově používaných pesticidů.
Krásná jako květina
Většina řezaných květů pro Evropská květinářství pochází z Afriky. Jsou to obrovské vzdálenosti, ze kterých musí kytka doslova přiletět. Tyto květy vyrostly ve skleníkových laboratořích s pomocí často toxických agrochemikálií. Mnohé z nich už byly (v EU) pro jedovatost zakázané (např. endosulfan). Což většinou dělníci, kteří s nimi pracují, něvědí. Neznají ani bezpečnost práce, natož správné dávkování. Jedovaté pugety nevadí, vždyť se nejedí …
Ekologie = třešnička na dortu?
Takže proč tolik řečí o ekologii, která bývá považována jen za „třešničku na dortu“? Třeba proto, že lidstvo už mnohokrát zažilo vzletné proklamace o neškodnosti a dokonce prospěšnosti některých látek, které jsou dnes uznané jako toxické (nikotin, dioxiny, DDT, po-lychlorované bifenyly, formaldehyd, ..).
Neville Chamberlaine po podpisu Mnichovské dohody také prohlásil, že zachránil světový mír. Teprve čas ukáže, co všechno jsme nevěděli a kde jsme se mýlili.
Nullius in verba ..? Na ničí slova nebudeme přísahat ..?
Chemických látek, které se používají v kosmetice, je asi pět tisíc, další asi tři tisíce chemikálií je schváleno pro použití v potravinářství. Ne všechny byly podrobeny detailní a dlouhodobé prověrce, zkoumání jejich vzájemných interakcí prakticky není možné. Přesto jejich výrobci tvrdí, že jsou bezpečné. Studie o škodlivosti jsou nahrazeny jinými, které tvrdí přesný opak.
Dvanáct měsíčků dnes sedí v supermarketu 24/7
Naši předci měli život plný fyzické práce, dřeli od kuropění do soumraku, ale dokázali být soběstační. V dnešních českých domácnostech je více aut než dětí, ale mouku nebo vejce dovážíme**.
Sedlák Dlask ze svobodného statku v Českém ráji si v roce 1822 dokázal vyrobit a vypěstovat vše, co potřeboval – a co neuměl, koupil od souseda. Co tady vyrostlo, to se tady také snědlo. Žádné trans-atlantické přesuny ananasu, žádná čerstvá rajčata v zimě a žádná závislost na dodavatelích z druhé strany zeměkoule.
Moderní zemědělec musí znát víc než jen příručku mladého chemika. O dvě století později pěstuje na svých polích více krmiva pro hospo-dářská zvířata než plodin pro přímou lidskou spotřebu. Je rovněž smutnou skutečností, že my Evropané konzumujeme více než je náš spravedlivý podíl***. Nestačí nám k tomu ani veškerá plocha naší orné půdy, takže závisíme na dovozu zemědělských komodit z jiných kontinentů, včetně zemí, které mají problém nasytit své vlastní obyvatele.
Pozorovat křečka v kolečku je zábava. Ne pro křečka.
Takto vyprodukované krmivo zobají nosnice nacpané v krabicích, které nikdy neviděly slunce nebo je žerou pašíci, kteří existují jen proto, aby co nejrychleji nabrali šunkovou váhu.
Abychom splnili povinné závazky na zvyšování podílu energie z ob-novitelných zdrojů, zabíráme úrodnou půdu větrnými a slunečními elektrárnami a osevní plochu biopalivy****. Jenomže kde ji vzít, když není? Opět bereme na dluh. Energetické plodiny pro naše účely pěstujeme na dosud nedotčených místech v Africe a na dalších světadílech.
Biopaliva nikoho nenasytí. Nakonec skončí v traktorech, které stříkají glyfosfát na Roundup Ready® plodiny určené pro dobytek.
Je to takový amok šíleného křečka, běhajícího pořád dokola v železném kolečku. Hlavně nezastavovat! Skvěle to zapadá do kolotoče naší zrychlené společnosti a spirály povinností, které všichni máme.
Nechci tvrdit, že si už nikdy v supermarketu nekoupím avokádo nebo že na protest přestanu jíst a stříhat si nehty :-). Takže co s tím?
Jak dostat ježka (křečka) z klece?
Jak z toho ven? Dobrá zpráva je, že velké věci se dají nastartovat i po malých krůčcích. Začít se dá čímkoliv. Třeba tím, že budeme číst složení výrobků. Informace, čemu se vyhnout, najdete v článcích nejen na Mamavizi. Když přestaneme kupovat nekvalitní zboží, výrobci i prodejci budou muset naše preference zohlednit.
- Využívejme moderní technologie ku prospěchu, ale nebuďme jejich otroci.
- Vědomě rozlišujme, čemu věnujeme pozornost a svoje finance – a tedy i část života, který musíme strávit v práci, abychom si na zboží nebo službu vydělali.
- Braňme se zbytečnému plýtvání – časem, jídlem, vodou, léky, penězi, …
- Zkusme se při nákupu, pokud to jde, rozhodovat nejen podle ceny, ale i místa a způsobu vzniku.
- Recyklujme a přispějme ke znovu-využití věcí, které pro nás ztratili hodnotu.
Podporujme lokální výrobce a pěstitele. Kdo má podmínky, může chovat slepice, králíky, ryby, včely, žížaly, … nebo napomoci retenci vody v krajině výstavbou (malé) vodní tůňky nebo nádrže. Revita-lizujme sterilně mrtvé anglické trávníky v jedlé zahrady (doporučuji vynikající koncept od Jaroslava a Lady Svobodových).
Je fajn uklidit les za naším domem, posbírat odpad v ulici, kde byd-líme, vysazovat původní (ovocné) stromy, zakládat hmyzí hotely, ptačí budky, domečky pro ježky nebo stavět lavičky podél cest.
Občas si zkusme něco vyrobit sami – dobré domácí mýdlo stojí pár korun, namíchat prací prášek zvládne i malé dítě a maminčina bá-bovka se s tou kupovanou nedá vůbec srovnávat. Odkazy najdete pod článkem.
Buďme ohleduplní k Zemi i k sobě navzájem. Usmívejme se. Všechno nepůjde hned a na lusknutí prsty, ale za pokus to stojí. Dělejme co-koliv, co dává smysl, dělá radost a naplňuje dobrým pocitem.
Úplným závěrem
Prapraděd František si sotva uměl představit, že jednou budeme ohřívat oběd mikrovlnami, sledovat televizní vysílání nebo pořádat soukromé lety na orbitu … to všechno dnes máme a můžeme. Ale přes všechen náš technologický pokrok, stále neumíme syntetizovat ani jednu jedinou funkční buňku natož celý zelený list. Ve své pýše zapomínáme, že jsme součástí super-organizmu Země. Naše moudrá matka Gaia, za nás, za své zlobivé děti, opakovaně nastoluje homeo-stázi, někdy i proti naší vůli.
Jenže možná, že už jí teď vážně dochází dech.
Howgh.
Vaše Mamavize
- * studie o glyfosfátu
- ** Soběstačné Česko? Možná před 400 lety
- *** konzumujeme více než je náš spravedlivý podíl: plýtváme svou budoucností? – atlas půd, jak nás ho ve škole neučili
- **** jídlo versus biopaliva aneb biopaliva nás nenasytí
Mohlo by vás také zajímat:
2 komentáře
Komentáře nejsou povoleny.