Tato publikace dodá lidem přemýšlivým důkladné biochemické informace o působení cukru v těle. Druhá polovina populace, která tyto vědomosti potřebuje ještě více, zřejmě tuto knihu mine. Nelze ani očekávat, že výrobci sladkostí začnou pořádat proti-alkoholové proti-cukrové seance, kde budou anonymní cukrofilici vyprávět své smutné příběhy o tom, kdy dostali první bonbon.
Sladká chuť je v přírodě známkou toho, že jídlo je kaloricky vydatné a není jedovaté.
Dopaminová past
Strava bohatá na cukry (stejně jako konzumace drog) uvolňuje v mozku dopamin, který navozuje pocity blaha. Čím víc sladkostí jíme, tím víc dopaminu se vytvoří a tím i větší pocit slasti. Postupná závislost na cukru je srovnatelná s nutkáním kuřáka či alkoholika. Cukrholik se také nespokojí s jednou kostičkou čokolády. Následné pocity selhání kompenzuje – opět cukrem.
Co je cukr a jak vzniká?
Pouze rostliny dokáží z vody, světla a vzduchu vyrábět cukernaté látky (= fotosyntéza). Takto vzniklý cukr je dokonalý zázrak přírody a žádný člověk ho zatím nedokázal vyrobit. Co naopak lidé umí velmi dobře, získat ho z flóry v naprosto čisté 100% koncentrované podobě.
Jak se to dělá? Rostlinný zdroj (v našich podmínkách cukrová řepa, obsah sacharózy asi 20%) se nařeže na řízky a povaří. Získaná šťáva se čistí přidáním vápna (tato alkalická reakce zničí většinu vitamínů) a následně se cukerný roztok opakovaně filtruje, znova vaří a bělí kyselinou sírovou.
Posuďte sami, jestli se stále ještě jedná o přírodní látku nebo o extra-hovanou chemikálii označovanou jako C12H22O11 (sacharóza).
Také fyziologické účinky chemicky čistého cukru jsou zcela jiné než působení přirozeně sladkých potravin. Ty na rozdíl od chemického izolátu obsahují mnoho balastních látek (například vlákninu, vitamíny, stopové prvky a další).
! Pro trávení cukrů je zcela nezbytná přítomnost vitamínů B-komplexu. Jejich zdrojem jsou hlavně obilné klíčky. Tím se od cukru potichu dostáváme k (nadměrné) konzumaci produktů z jemně mleté pšeničné (ale i žitné) mouky. Ta na rozdíl od té celozrnné, žádné B-vitamimy neobsahuje. Proto má mnoho lidí jejich avitaminózu neboli katastrofální nedostatek. Logicky vzato – čím je větší příjem cukru, tím vyšší je také potřeba thiaminu (B1), riboflavinu (B2), biotinu (B7), kyseliny listové (B9) a dalších zástupců této důležité vitamínové skupiny.
! Rafinovaný cukr je také silně kyselinotvorný, protože uhlík z glukózy se mění na kyselinu uhličitou. Zdravý organizmus musí udržovat acidobazickou rovnováhu (pH krve v rozmezí 6,8 až 7,7). K neutralizaci kyseliny použije vápník a hořčík, které pak mohou chybět pro stavbu kostí.
Průmyslový cukr nejenomže do těla žádné minerály a vitamíny nedodává, ale naopak je tělu velmi silně odčerpává.
Tovární sacharóza má také prokázaný vliv na zvýšenou kazivost zubů. Předpokládá se, že je spoluviníkem při diabetu, infarktu myokardu a osteoporózy nebo ovlivňuje (ženskou) hormonální rovnováhu (menstruace, výtoky, akné). Cukr je spojován s nárustem obezity a nádorových onemocnění.
Umělá sladidla: z deště pod okap?
Takže co s tím? Zachrání nás některá z moderních náhražek cukru? V 70. letech si Japonci patentovali postup na výrobu cukru z kukuřičného škrobu. Takto vzniklý HFCS (High-fructose corn syrup) vysoko-fruktózový kukuřičný sirup je o 170% sladší než řepný cukr a přitom je o polovinu levnější.
Pro uživatele má několik „drobných“ negativ. Izolovaná fruktóza navozuje pocit sytosti mnohem pomaleji než běžný cukr (přejíte se s ní, ani nevíte jak). Má negativní vliv na ledviny, vede k rozvoji „dvojkové“ cukrovky (té získané) a celkově spouští metabolický syndrom1 ještě spolehlivěji, než zatracovaná kostka cukru. K tomu všemu si přidejte, že fruktóza se v těle ze 40% rovnou převádí na tuk (glukóza jen z 5%).
Co další náhražka cukru, známý aspartam (E 951)? Málo se ví, že aspartam byl původně veden jako chemická bojová látka USA2. Jedná se o neurotoxin, který může vyvolat ztrátu paměti, změny nálady, deprese, nespavost nebo dokonce slepotu (zahřátím se z aspartamu uvolňuje metanol). U Amerických vojáků se prý aspartam podílel na vzniku „syndromu války v Zálivu“ a u potkanů vyvolávalo jeho podávání vznik mozkových nádorů.
Je těžko uvěřitelné, že tato látka byla schválena pro používání v potravinářství a dnes jí téměř nelze uniknout. Názory, že vládní experti pro potravinovou bezpečnost mohou být v obchodním střetu zájmů nebo dokonce pod vlivem finančních darů, je zcela jistě nepřejícná pomluva zkrachovalých podnikatelů a znevažovaných vědců.
„Cukerné mafii“ vyhovují globální snahy o ‚zdravější stravu‘. Výrobci na tento trend reagují a nabízejí svým zákazníkům „fitness“ a „light“ potraviny se sníženým obsahem cukru a tuku. Jejich potíž je v tom, že jsou nechutné. Musí se „vylepšit“ nějakou náhradou – nejčastěji zvýrazňovačem chuti (glutamát!) nebo umělým sladidlem.
Existuje něco jako zdravý cukr?
Pokud se ani po přečtení těchto řádků nehodláte vzdát sladké chuti, jsme na jedné lodi. Jenže čím tedy sladit? Autoři knihy vám vysvětlí, která další „sladká éčka“ jsou na trhu, včetně hodnocení jejich zdravotního ne/přínosu. Samostatná kapitola je věnována tzv. bylinám budoucnosti (Novel Food).
Dosud bylo objeveno kolem sta sladkých rostlin a produktů z nich (aztécké zelí, Buddhův čaj, demerara a panela, kokosový cukr gula java, asijská „tykev“ Luo Han Guo, svatojánský chléb – karob, lupina bílá, maniok jedlý, „hluchavka“ Perilla a mnohé další).
Čím sladíte vy?
1 Metabolický syndrom – soubor onemocnění spojených s nadváhou, vysokým krevním tlakem a situací kdy organismus nedokáže kontrolovat koncentraci glukózy v krvi.
2 Čerpáno z publikace Doba jedová od profesorky RNDr. Anny Strunecké a profesora RNDr. Jiřího Patočky.
Zdraví v ohrožení – Hořká pravda o sladkém cukru (MUDr. Josef Jonáš a Jiří Kuchař), Příčiny závislosti, fakta o škodlivosti cukru, možnosti řešení a léčby, Eminent, 2013