Věděli jste, že jedno malé miminko dokáže za dva roky vyprodukovat 1 tunu pokakaných plínek? To je zhruba čtyři tisíce jednorázovek v ceně 30 tisíc korun. Jak si oproti tomu vedou moderní látkové pleny? Přečtěte si, z čeho a jak se vyrábí „pamperska“ nebo jak je to s údržbou látkovek. Jsou levnější jednorázové nebo látkové pleny? Dozvíte se v článku.
Plastové kalhotky s dřevěnou výztuží
Jednorázová plena je složena z:
- (bělená) buničina (= rozvlákněné dřevo), případně vatovaná bavlna
- nepropustná folie (= ropný produkt)
- gelový absorbér (polyakrylát sodný, ropný derivát).
Jedno dítě = jeden smrk?
Produkce jednotlivých komponentů jednorázové pleny zahrnuje soubor složitých chemicko-technologických postupů. Celý proces je velice náročný na vodu, kterou navíc silně znečistí. Jedno dítko spotřebuje asi 4.000 plen za dva roky, přepočítáno na buničinu to je více než 200 kilogramů (!) vstupního materiálu, nejčastěji smrkového dřeva.
Jak uvařit strom: výroba dřevité buničiny
Při zpracování dřeva se nejdříve dřevěné štěpky svaří v kyselém roztoku s žíravinou – hydroxidem sodným (louh). Vzniklá surovina se promývá a následně bělí, nejčastěji chlórem. Jako vedlejší produkt mohou vznikat vysoce jedovaté chlorované dioxiny viz Nebezpečně krásná: jedovatá kosmetika.
Pohodlí jako v bavlnce?
Ani pokud je použita bavlna, nemusí být chemické složení výhodnější. Tato textilní surovina se pěstuje především v Indii, Číně a USA. Ačkoliv se asi 70% bavlny dosud sklízí ručně, nebrání to masivnímu používání agrochemikálií při jejím pěstování. Uvádí se, že až 20 % celosvětové spotřeby pesticidů „padne“ právě na „ošetření“ bavlníků. Řada těchto látek patří mezi vysoce toxické, například pesticid endosulfan (v EU zakázaný). S těmito jedy často pracují negramotní obyvatelé rozvojových zemí (viz německý filmový dokument 100% Cotton: Made in India), kteří mají nulové povědomí o bezpečnosti práce, správném dávkování nebo ochraně životního prostředí.
Stopy vedou k zahradníkovi
Do diskuzí, jestli ve výsledném materiálu (buničina, bavlna) může zůstat (stopové) množství výše uvedených chemikálií, se raději pouštět nebudu. Každopádně sami výrobci záměrně přidávají do hygienických potřeb další, potencionálně alergizující chemické látky. Najdete je pod pojmy „balzámy, tělová mléka a parfemace“.
Ne-prodyšný igelit
Další část jednorázové pleny tvoří propustná polypropylénová folie a nepropustná polyetylénová folie, která zabraňuje protečení. Obě se vyrábí z ropy. Právě díky plastům je „poločas rozpadu“ jednorázové plenky velmi dlouhý – většinou se uvádí 200 až 400 let.
Gelový absorbér (polyakrylát sodný)
Jedná se o netoxický hygroskopický (udržuje vlhkost) syntetický polymer, který do sebe umí absorbovat velké množství vody. Díky této schopnosti udrží dítě dlouho v suchu a chrání ho tak před nepříjemnými účinky moči na kůži. Opět se jedná o špatně biologicky rozložitelný plastový komponent.
Energetické vstupy při výrobě mluví ve prospěch látkovek
Na stránce českého Ekolistu uvádějí, že na produkci „papírových“ plen se spotřebuje asi třikrát více energie a desetkrát víc surovin než při výrobě plenek bavlněných, a to dokonce i když započítáme energii na jejich praní a žehlení.
Tunové baby
I tak je ale největším problémem s jednorázovkami obrovské množství odpadu, které při jejich používání vzniká. Pokud dítě dostává po dobu dvou let pět plenek denně, je to zhruba 4.000 „pytlíčků s exkrementy“. V plném stavu to představuje obří produkci jedné tuny „plastových fekálií“. 15 kilové batole udělá takové množství odpadu, jako by v domácnosti přibyli další dva dospělí.
Moderní švadlenky nešijí halenky, ale plenky
Jak dnes vypadají látkové pleny? Když jsem drandila v kočárku já, měly mámy k dispozici jen bílé čtverce z bavlny, které musely odmáčet, vyvářet, sušit a žehlit. Tyto pleny se vyrábějí stále. Také ony byly inovované a doplňují se například s bambusovými vlákny a navíc mají barevné varianty nebo jsou vzorované.
Textilní pamperska?
Ano, jde to. Dnešní látkovky přinášejí sofistikovaná řešení a nabízejí kalhotkové, vícevrstvé a vkládací pleny. Navíc si veškerý materiál můžete koupit v bio kvalitě bez pesticidové zátěže. K dostání jsou i kapsové látkové plenky all-in-one, které obsahují savou i nepropustnou vrstvu a celý komplet se dá opakovaně prát. Uživatelským komfortem jsou srovnatelné s jednorázovou plenkou, kterou plnohodnotně nahrazují. Do látkových plínek lze pořídit kompostovatelnou separační vložku, která oddělí stolici od plenky, čímž se ještě zjednodušuje údržba. Ta je srovnatelná s praním běžného prádla, odmáčení ani vyvářka nejsou nutné. V některých městech navíc funguje služba typu Plenkový servis – prádelna plínek. Jestli u vás tento servis není, možná je to podnikatelská příležitost ? 🙂
Kolik to stojí: drahá lev(n)ota?
Často se předpokládá, že jednorázová plena vyjde levněji, protože se nemusí prát ani žehlit. Pokud budeme počítat s průměrnou cenou „pampersky“ 7 Kč, činí to za dva roky (7 x 4.000 ks) +- 28.000 Kč.
Cena za sestavu kalhotkových látkových plenek je různá, v základní verzi se pohybuje mezi 5.000 až 10.000 Kč. Výrazně se dá ušetřit koupí bazarového zboží, možností je plný internet. Při dalším dítěti je již úspora značná. Cenu elektřiny je poslední dobou těžké odhadnout. Před válkou na Ukrajině vycházely náklady na energii pračky asi 1.500 Kč (300 pracích várek za dva roky) a 100 Kč za elektřinu pro žehličku (uvažováno, že se pleny žehlí jen první tři měsíce života miminka, některé se ale nežehlí vůbec). Prášek by vyšel 2.700 Kč (při ceně 9 Kč za jednu prací dávku), což jsme schopni ovlivnit a snížit používáním domácího prostředku na praní.
Co si vyberete vy?
Ať už se na produkci a užívání plínek díváme z pohledů ekologie nebo peněz, vycházejí látkové pleny vždy lépe. Dnes už je dokonce i uživatelský komfort látkovek srovnatelný s jednorázovkami. Hygienické potřeby na jednorázové použití mají smysl v některých specifických situacích (při cestování, v nemocnicích, za války, …) a měly by být považovány za „doplňkové zboží“. Jejich nadužívání v obrovských množstvích není dlouhodobě udržitelné.
Peníze nebo život? aneb zamyšlení závěrem
Jednorázové dámské vložky, menstruační tampóny i dětské a inkontinenční pleny tvoří obrovský byznys nadnárodních společností (např. Procter & Gamble (P&G), dodavatel „pampersky“). Hodnota trhu (jen s dětskými plenkami) se odhaduje na zhruba 60 miliard (!) USD. A to už se vyplatí investovat do reklam „hebkých skoro jako bavlna“.
Mohlo by vás také zajímat